Wachberg, Wach-Berg

3.    → Dlouhý vrch

10.  OSN 6, 1893, S. 26; Partsch I, 1896, S. 90; OLTR, 1927, S. 643; Werdecker, 1957, S. 43.

Walachei

2.    Mährische Walachei

3.    → Valašsko

10.  Stani-Fertl, 2001, S. 274.

Walachisch-Klobouker Hügelland

3.    → Kloboucká pahorkatina

8.    So genannt nach dem südmährischen Ort Walachisch-Klobouk (Valašské Klobouky), Bezirk Zlin.

Walchauer Graben

3.    → Valchovský prolom

8.    So genannt nach dem südmährischen Ort Walchau (Valchov), Bezirk Blansko.

Wald, der „Wald“

2.    Bayerischer Wald, Böhmerwald

3.    → Šumava

9.    Im nordostbairischen Volksmund herrscht auch heute noch der Name „Wald“ vor; der Unterschied zwischen dem Bayerischen Wald und dem Böhmerwald ist letztlich auch eine Folge der deutsch-tschechischen Staatsgrenze, die nach 1945 auch zu einer Sprachgrenze geworden ist. Dieser Name läßt sich bis in das 12. Jahrhundert zurückverfolgen. Auch aus der folgenden Zeit gibt es zahlreiche Belege, die bis in das Egerland reichen. Gelegentlich ist von Orten „vor dem Wald“ die Rede. Auch wird ein Unterschied zwischen dem Vorderen und dem Hinteren Wald gemacht, wobei der letztere wohl eher den Böhmerwald meint.

10.  Wild, 1961, S. 212.

Waldenburger Bergland

3.    Valbřišské hory

4.    Waldenburger Gebirge

5.    Valbřišská vrchovina

6.    Góry Wałbrzyskie (poln.)

8.    So genannt nach der schlesischen Stadt Waldenburg (Wałbrzych, tschech. Exonym Valbříš).

10.  Partsch I, 1896, S. 41; Schneider, 1908, S. 122; Machatschek, 1927, S. 294; KB-Kt., 1943; Duden WGN, 1966, S. 700; Knebel, 1993, S. 106.

Waldenburger Gebirge

2.    Waldenburger Bergland

3.    Valbřišské hory

5.    Valbřišská vrchovina

6.    Góry Walbrzskie (poln.)

8.    So genannt nach der schlesischen Stadt Waldenburg (Wałbrzych, tschech. Exonym Valbříš), Wałbrzych, techsch. Exonym Valbřiš), PL.

10.  Sommer IV, 1836, S. XIII; Sydow, 1868, S. 146.

Waldenburger (Hochwald-) Gebirge

2.    Waldenburger Bergland

3.    Valbřišské hory

6.    → Góry Walbrzyskie

8.    So genannt nach der schlesischen Stadt Waldenburg (Wałbrzych, tschech. Exonym Valbříš), Wałbrzych, techsch. Exonym Valbřiš), PL.

10.  RGL 2, 1883, S. 708.

Waldplateau der künischen Freibauern

2.    Künisches Gebirge

3.    → Jezvinecká vrchovina

10.  WK, 1860, S. 38.

Waldplateau von Inner- und Außergefild

2.    Außergefilder Hochfläche

3.    → Kvildské planě

4.    die Gefilde; Gefilder Bergland; Gefilder Plateau

8.    So genannt nach den südböhmischen Orten Inner- und Außergefild (Kvilda), Bezirk Prachatitz (Prachatice).

10.  WK, 1860, S. 38.

Wallachisch Meseritsch und Umgebung

3.    Valašskomezířičsko

10.  Rieger 5, 1866, S. 244; RGL 2, 1883, S. 167; OSN 17, 1901, S. 240; MSN 4, 1929, S. 921; Duden WGN, 1966, S. 701; OLBL, 1983, S. 640/30; SZ, 2003, S. 151.

Wallachischmeseritzer Becken

3.     → Valašskomeziříčská kotlina

8.     So genannt nach der mittelmährischen Stadt Wallachisch Meseritz (Valašské Meziříčí).

Wallerner Becken

2.    Wallerner Senke

3.    → Vltavická brázda

5.    Volarská kotlina (wörtl.)

8.    So genannt nach dem südböhmischen Ort Wallern (Volary), Bezirk Prachatitz (Prachatice).

Wallerner Paß

8.    So genannt nach dem westböhmischen Ort Wallern (Volary), Bezirk Prachatitz (Prachatice).

10.  Schneider, 1908, S. 31.

Wallerner Senke

3.    → Vltavická brázda

5.    Volarská kotlina

8.    So genannt nach dem südböhmischen Ort Wallern (Volary), Bezirk Prachatitz (Prachatice).

10.  Machatschek, 1927, S. 237.

Wällischbirkener Bergland

3.    → Belečská vrchovina

8.    So genannt nach dem südböhmischen Ort Wällischbirken (Vlachovo Březí), Bezirk Prachatitz (Prachatice).

10.  Schneider, 1908, S. 34.

Wand-Gebirge

2.    Schönhengster Rücken

3.    → Hřebečovský hřbet

4.    Nördliches Trübauer Gebirge

10.  Sydow, 1868, S. 152.

Warhoscht

3.    Varhošt

4.    Aarhorst

5.    Kupa

10.  MWB Böhmen I, 1894, S. 53.

Warme Moldau

3.    → Teplá Vltava

10.  Sommer IX, 1841, S. XX; WK, 1860, S. 81; Kloeden, 1875, S. 154; Willkomm, 1878, S. 36; MWB Böhmen I, 1894, S. 103; Vorschläge, 1894, S. 63; Beer, 1925, S. 70; Werdecker, 1957, S. 12; Duden WGN, 1966, S. 703; MKM Europa 2, 1972, S. 248; RBL, 1989, S. 281; Gorys, 1994, S. 181; Vorschläge, 1994, S. 63; Baedeker, 2000, S. 83; Stani-Fertl, 2001, S. 274.

Wartha-Reichensteiner Gebirge

2.    Wartha-Gebirge; Reichensteiner Gebirge

3.    → Rychlebské hory

6.    Góry Bardzkie; Góry Złote

10.  RGL 1, 1883, S. 606.

Watawa, Wattawa

2.    Wottawa

3.    → Otava

10.  Schaller III, 1790, S. 5; Sommer VIII, 1840, S. XII; ADRE 2, 1866, S. 892; MWB Böhmen I, 1894, S. 103.

Watislawer Becken

3.    → Vlastislavská kotlina

8.    So genannt nach dem nordböhmischen Ort Watislaw (Vlastislav), Bezirk Leitmeritz (Litoměřice).

Wažaner Bergland

3.    → Vážanská vrchovina

8.    So genannt nach dem südmährischen Ort Wažan (Vážany), Bezirk Ungarisch Hradischt (Uherský Hradiště).

Weberschau-Liebshausener Becken

2.    Liebshausener Becken

3.    → Libčeveska kotlina

5.    Břvansko-libčeveská kotlina

8.    So genannt nach den nordböhmischen Orten Weberschau (Břvany) und Liebshausen (Libčeves), Bezirk Laun (Louny).

Weckelsdorfer Schichtstufenlandschaft

3.    → Teplicke skály

8.    So benannt nach dem ostböhmischen Ort Wekelsdorf (Teplice nad Metují), Bezirk Náchod.

10.  Moscheles, 1921, S. 107.

Weg von Haber

2.    Haberner Steig

3.    → Stezka Habrská

8.    So genannt nach dem ostböhmischen Ort Haber (Habry), Bezirk Deutschbrod (Havličkův Brod).

10.  Friedrich, 1911, S. 82.

Wegstädter Platte

8.    So genannt nach der nordböhmischen Stadt Wegstädtl (Štětí), Bezirk Leitmeritz (Litoměřice).

10.  Schneider, 1908, S. 176.

Weiberberg

2.    Babia Gora

3.    → Babia hora

4.    Baba Gura

9.    Babia hora heißt genau genommen „Großmutterberg“.

10.  Sommer III, 1835, S. 161; Kloeden, 1875, S. 128; MWB Böhmen I, 1894, S. 66; Blau, 1927, S. 23.

Weidenauer Hügelland

3.    → Vidnavská nížnina

8.    So genannt nach der nordmährischen Stadt Weidenau (Vidnava), Bezirk Mährisch-Schönberg (Šumperk).

10.  Anders, 1939, S. 1.

Weidenauer Tiefland

3.    → Vidnavská nížina

4.    Patschkauer Vorbergland

6.    Przedgórze Paczkowskie

8.    So genannt nach der nordmährischen Stadt Weidenau (Vidnava), Bezirk Mährisch-Schönberg (Šumperk).

Weidenau-Friedeberger Talkessel

3.    → Vidnavská nížina

8.    So genannt nach den nordmährischen Städten Weidenau (Vidnava) und Friedeberg (Žulová), beide Bezirk Mährisch-Schönberg (Šumperk).

10.  Anders, 1939, S. 105.

Weinberge und Umgebung

3.    Vinohradsko

4.    Königliche Weinberge und Umgebung

10.  Rieger 9, 1872, S. 1117; RGL 2, 1883, S. 906; OSN 26, 1907, S. 732; MSN 7, 1933, S. 665; Duden WGN, 1966, S. 322; OLBL, 1983, S. 459/1;

Weiße Elbe

2.    Weißwasser

3.    → Bilé Labe

10.  KR, 1985, S. 145.

Weiße Karpaten

3.    → Bilé Karpaty

4.    Mijawa-Gruppe; Weißes Gebirge

6.    Biele Karpaty (slow.)

10.  Hassinger, 1925, S. 81; Blau, 1927, S. 28; Machatschek, 1927, S. 64; OLTR, 1927, S. 647; Spreitzer, 1941, S. 436; KB-Kt., 1943; Werdecker, 1957, S. 60; Duden WGN, 1966, S. 707; Schwarz, 1966, S. 120; ČSSt, 1971, S. 23; OTS, 1975, S. 8; TLČS, 1983, S. 28; RBL, 1989, S. 194; WLG 4, 1970, S. 954; VGJ, 1996, S. 42; Baedeker, 2000, S. 15; Stani-Fertl, 2001, S. 275; SZ, 2003, S. 151.

Weiße Neiße

2.    Friedrichswalder Neiße

3.    → Bilá Nisa

10.  OLTR, 1927, S. 647.

Weiße Oppa

3.    → Bilá Opava

5.    Kleine Oppa

10.  Kořístka, 1861, S. 39; OLTR, 1927, S. 647; Anders, 1939, S. 50; Hydronimia Odry, 1983, Nr. 7; RBL, 1989, S. 24; Baedeker, 2000, S. 73.

Weiße Ostrawitza

3.    → Bilá Ostravice

10.  RBL, 1989, S. 322.

Weißer Berg

3.    → Bíla hora

9.    Das Adjektiv „vorweißenbergisch“ bedeutet vor 1620, vor der Schlacht am Weißen Berge.

10.  Sommer XIII, 1845, S. III; Sueß, 1903, S. 133; Schneider, 1908, S. 160; Moscheles, 1921, S. 76; Machatschek, 1927, S. 317; OLTR, 1927, S. 467; Duden WGN, 1966, S. 708; HGBL 2, 1974, S. 232; Gorys, 1994, S. 26; Stani-Fertl, 2001, S. 275.

Weißer Stein

2.    Heidelberg

3.    → Borůvková hora

6.    Borówkowa (poln.)

10.  SGTS 17, 1993, S. 49.

Weißes Gebirge

2.    Weiße Karpaten

3.    → Bilé Karpaty

4.    Mijawa-Gruppe

6.    Biele Karpaty (slowak.)

10.  Kořistka, 1861, S. 48; Hassinger, 1925, S. 80.

Weißes Gebirge oder Mijawa-Gruppe

2.    Weiße Karpaten

3.    → Bilé Karpaty

6.    Biele Karpaty (wörtl.)

10.  Kloeden, 1975, S. 127.

Weißes Kreuz

3.    → Bilý Kříz

10.  RBL, 1989, S. 322.

Weißkirchener Bergland

8.    So genannt nach der nordmährischen Stadt Mährisch-Weißkirchen (Hranice), Bezirk Proßnitz (Prostějov).

10.  Sedlmeyer, 1941, S. 43.

Weißkirchener Gebirge

7.     Kleinlandschaft im Böhmischen Mittelgebirge (České středohoří).

8.     So genannt nach Weißkirchen (Bilý Kostelec), Bezirk Leitmeritz (Litoměřice).

9.     In neueren geomorphologischen Gliederungen nicht ausgewiesen.

10.   Sommer I, 1833, S. 322.

Weißkirchener Senke

2.    Mährische Pforte

3.    → Moravská brána

5.    Proluka Hranická

8.    So genannt nach der nordmährischen Stadt Mährisch-Weißkirchen (Hranice), Bezirk Proßnitz (Prostějov).

Weißkirchener Hügelland

3.    → Maleník

4.    Malenik-Wald

5.    Hranická vysočina

8.    So genannt nach der nordmährischen Stadt Mährisch-Weißkirchen (Hranice), Bezirk Proßnitz (Prostějov).

10.  Hassinger, 1914, S. 122; Moscheles, 1921, S. 114; Machatschek, 1927, S. 349.

Weißkirchener Karst

3.    → Hranický kras

5.    Kras hranický

8.    So genannt nach der nordmährischen Stadt Mährisch-Weißkirchen (Hranice), Bezirk Proßnitz (Prostějov).

Weißkirchener Senke

2.    Mährische Pforte

3.    → Moravská brána

5.    Proluka Hranická (wörtl.)

8.    So genannt nach der nordmährischen Stadt Mährisch-Weißkirchen (Hranice), Bezirk Proßnitz (Prostějov).

Weißwasser

3.    → Bilé Labe

4.    Weiße Elbe

10.  OLTR, 1927, S. 126.

Weißwasser

2.    Biela, Bila

3.    → Bílina

5.    Běla

9.    Veraltet.

10.  Rieger 2, 1862, S. 328.

Weißwasser-Tafel

3.     → Bělská tabule

8.     So genannt nach der mittelböhmischen Stadt Weißwasser (Běla pod Bezdězem), Bezirk Jitschin (Jičín).

Weitraer Steig

3.     Stezka česká

4.     Beheimsteig

5.     Stezka Vitorázská

8.     So genannt nach der Stadt Weitra N.Ö., tschech. Exonym Vitorazy.

10.   Friedrich, 1912, S. 83; Machatschek, 1927, S. 198.

Wekelsdorfer Felsen

3.    → Teplické skály

4.    Felsenstadt von Wekelsdorf

8.    So benannt nach dem ostböhmischen Ort Wekelsdorf (Teplice nad Metují), Bezirk Náchod.

10.  Kloeden, 1875, S. 90; OLTR, 1927, S. 648; SLL, 1985, S. 33; Gorys, 1994, S. 313; Baedeker, 2000, S. 104.

Wekelsdorfer Felsenstadt

3.    → Teplické skály

8.    So benannt nach dem ostböhmischen Ort Wekelsdorf (Teplice nad Metují), Bezirk Náchod.

10.  MWB Böhmen I, 1894, S. 72.

Wekelsdorfer Gebirge

3.    → Teplické skály

8.    So benannt nach dem ostböhmischen Ort Wekelsdorf (Teplice nad Metují), Bezirk Náchod.

10.  Engelmann, 1928, S. 11.

Weleminer Becken

3.    → Velemínská kotlina

8.    So genannt nach dem nordböhmischen Ort Welemin (Velemín), Bezirk Leitmeritz (Litoměřice).

Welharticer Vorgebirge

2.    Welhartitzer Bergland

3.    → Velhartická vrchovina

8.    So genannt nach dem südböhmischen Ort Welhartitz (Welhartitz).

10.  WK, 1860, S. 38.

Welhartitzer Bergland

3.     → Velharlická vrchovina

8.     So genannt nach der westböhmischen Landstadt Welhartitz (Velhartice), Bezirk Klattau (Klatovy).

Welischer Rücken

3.    → Velišský hřbet

8.    So genannt nach dem nordböhmischen Ort Welisch (Veliš), Bezirk Jitschin (Jičín).

Welscher Kamm

2.    Lausitzer Rücken

3.    → Lužický hřbet

4.    Wälscher Kamm

5.    Vlašský hřbet (wörtl.); Vlašský hřeben (wörtl.)

10.  Sommer II, 1834, S. 305; Partsch I, 1896, S. 106; Schneider, 1908, S. 98; OLTR, 1927, S. 649; Knebel, 1993, S. 45.

Welschower Tafelland

3.    → Velichovská tabule

8.    So genannt nach dem ostböhmischen Ort Welchow (Velichovky), Bezirk Náchod.

Welt-Teich

3.    → Svět

4.    Zwettl

10.  Schaller XIII, 1797, S. 95; OLTR, 1927, S. 649; RBL, 1989, S. 478.

Wernsdorfer Furche

3.    → Veřovická brázda

8.    So genannt nach dem nordmährischen Ort Wernsdorf (Veřovice), Bezirk Neutitschein (Nový Jičín).

Wernsdorf-Fünfhundener Mulde

3.    → Pětipeská kotlina

8.    So genannt nach den nordböhmischen Orten Wernsdorf (Vernéřov) und Fünfhunden (Pětipsy), Bezirk Komotau (Chomoutov).

10.  Förster, 1978, S. 56, Abb. 8.

Wernstädter Hochfläche

8.    So genannt nach der nordböhmischen Stadt Wernstadt (Verneřice), Bezirk Tetschen (Děčín).

10.  Schneider, 1908, S. 207; Moscheles, 1920, S. 118.

Wernstädter Mittelgebirge

3.    → Verneřické středohoří

8.    So genannt nach der nordböhmischen Stadt Wernstadt (Verneřice), Bezirk Tetschen (Děčín).

Weseritzer Hügelland

3.    → Bezdružická vrchovina

8.    So genannt nach der westböhmischen Stadt Bezdružice (Weiseritz), Bezirk Tachau (Tachov).

West Carpathians

2.    Westkarpaten

3.    → Zapadní Karpaty

6.    Carpates Occidentales (franz.); Karpaty Zachodnie (poln.); Western Carpathians (engl.); Zapadné Karpaty (slow.)

10.  Demek, 1971, S. 27.

West Pannonian Basin

2.    Westpannonisches Becken

3.    → Západopanonská pánev

6.    Bassin de Pannonia Occidentale (franz.)

9.    Englische Bezeichnung.

10.  VGJ, 1996, S. 45.

Westbeskiden

3.    → Západní Beskydy

6.    Beskides Occidentales (franz.); Beskydy Zachodnie (poln.); Western Beskids (engl.); Zapadné Beskydy (slowak.)

10.  Moscheles, 1921, S. 123; Blau 1927, S. 28; OLTR, 1927, S. 650; KB-Kt., 1943; Duden WGN, 1966, S. 712; ČSSt, 1971, S. 23; TLČS, 1983, S. 255; RBL, 1989, S. 262; VGJ, 1996, S. 43; Stani-Fertl, 2001, S. 275; SZ, 2003, S. 109.

Westbeskiden-Vorgebirge

2.    Vorland der Westbeskiden

3.    → Západobeskydské podhůří

4.    Vorland der Mährisch-Schlesischen Beskiden; Westbeskidisches Gebirgsvorland

5.    Podbeskydská pahorkatina

6.    Piémont des Beskides Occidentales (franz.); Pogórze Zachodniobeskidzkie (poln.); Western Beskyds Piedmont

10.  VGJ, 1996, S. 42.

Westbeskidisches Mittelgebirge

7.    Unbestimmter Begriff, nicht näher definiert.

10.  Hassinger, 1914, S. 144.

Westböhmisches Berg- und Beckenland

3.    → Berounka Subprovincie

10.  Müller-Miny, 1966, Kt.

Westböhmisches Berg- und Beckenland mit Duppauer Gebirge

9.    Großregion, nicht kompatibel mit der Geomorphologischen Regionalisierung der Tschechischen Republik.

10.  Müller-Miny, 1966, Kt.

Western Carpathians

2.    Westkarpaten

3.    → Západné Karpaty

4.    Westliche Karpaten (wörtl.)

6.    Carpates Occidentales (franz.); Karpaty Zachodnie (poln.); Západné Karpaty (slowak.)

9.    Englische Bezeichnung.

10.  VGJ, 1996, S. 38.

Western Beskids

2.    Westbeskiden

3.    → Západní Beskydy

6.    Beskides Occidentales (franz.); Beskydy Zachodnie (poln.)

9.    Englische Bezeichnung.

10.  VGJ, 1996, S. 43.

Western Beskyds Piedmont

2.    Vorland der Westbeskiden

3.    → Západobeskydské podhůrí

4.    Westbeskiden-Vorgebirge; Westbeskidisches Gebirgsvorland

5.    Piémont des Beskides Occidentales (franz.)

9.    Englische Bezeichnung.

10.  VGJ, 1996, S. 42.

Western Carpathians

2.    Westkarpaten

3.    → Západní Karpaty

6.    Carpates Occidentales (franz.); Karpaty Zachodnie (poln.); Západné Karpaty (slow.)

9.    Englische Bezeichnung.

10.  VGJ, 1996, S. 38.

Western Outer Carpathian Depressions

2.    Westliche Außenkarpaten-Depressionen

3.    → Západné Vněkarpatské sníženiny

4.    Äußere Westkarpaten

6.    Dépressions Carpatiques Extérieurs Occidentaux (franz.)

9.    Englische Bezeichnung.

10.  VGJ, 1996, S. 38.

Westerzgebirge

3.    → Západní Krušnohoří

Westkarpaten

3.    → Západní Karpaty

6.    Carpates Occidentales (franz.); Karpaty Zachodnie (poln.); Western Carpathians (engl.); Západné Karpaty (slowak.)

10.  ARCL 8, 1870, S. 349; Kloeden, 1875, S. 127; Moscheles, 1921, S. 123; Hassinger, 1925, S. 78; Machatschek, 1927, S. 34; Duden WGN, 1966, S. 713; WLG 4, 1971, S. 954; MKM Europa 3, 1972, S. 264; Sedlmeyer, 1973, S. 214; Förster, 1978, S. 48; Sperling, 1981, S. 48; TLČS, 1983, S. 256; VGJ, 1996, S. 38; Stani-Fertl, 2001, S. 275.

Westliche Außenkarpatische Depressionen

3.    → Západní Vněkarpatské sníženiny

4.    Westliche Außenkarpatische Senken

5.    Vnější subkarpatské pánve

6.    Depressions Carpathiques Extérieurs (franz.); Outer Carpathian Depressions (engl.); Pólnocne Podkarpacie (poln.)

10.  Sperling, 1981, S. 85; VGJ, 1996, S. 38.

Westliche Hochsudeten

2.    Isergebirge und Riesengebirge

3.    → Jizerské hory; → Krkonoše

10.  Schneider, 1908, S. 96.

Westliche Neiße

2.    Lausitzer Neiße

3.    → Lužická Nisa

4.    Gablonzer Neiße; Görlitzer Neiße

5.    Západní Nisa; Zhořelecká Nisa

6.    Nysa Łużycka (poln.)

Westliches Elbegebiet

3.    → Západní Polabí

Westmähren

9.    Unbestimmter Begriff, es könnte der außerkarpatische Teil Mährens gemeint sein.

10.  Hassinger, 1925, S. 54.

Westmährisches Plateau

3.    → Drahanská vrchovina

10.  Hassinger, 1925, S. 56.

Westpannonisches Becken

3.    → Západopanonská pánev

6.    Bassin de Pannonie Occidentale (franz.); West Pannonian Bassin (engl.)

10.  VGJ, 1966, S. 45; Sperling, 1981, S. 86.

Westplateau

7.    Gemeint ist der westliche Teil des Gesenkes (Nizky Jeseník).

10.  Hassinger, 1914, S. 32.

Westschlesien

2.     Sudetenschlesien

4.    Sudetenschlesien

7.    Gemeint ist der westliche Teil des ehemaligen Kronlandes Schlesien, also das historische Herzogtum Troppau und Jägerndorf. Auch im Zusammenhang mit der Gründung der Provinz Sudetenland 1918 tauchte die Bezeichnung auf.

10.  Hassinger, 1925, S. 53; Sobotik, 1930, S. 7; Bohmann, 1959, S. 6; SDL, 1959, S. 7.

Westsudeten, Westliche Sudeten

3.    → Západní Sudety

5.    Krkonošská podsoustava

6.    Sudety Zachodnie (poln.)

10.  Partsch I, 1898, S. 54; Schneider, 1908, S. 86; Hassinger, 1914, S. 11; Anders, 1939, S. 54; Werdecker, 1957, S. 12; Duden WGN, 1966, S. 714; OTS, 1975, Anl. 1, S. 3, S. 62; SLL, 1985, S. 430; Knebel, 1993, S. 107; Potocki, 1994, S. 190.

Wěteřauer Bergland

3.    → Věteřovská vrchovina

8.    So genannt nach dem südmährischen Ort Wěteřau (Věteřov), HDo.

Wetzsteinkamm

3.    → Brousek

6.    Brusek (poln.)

10.  Partsch I, 1896, S. 62; Schneider, 1908, S. 149; Machatschek, 1927, S. 297; Werdecker, 1957, S. 43; Knebel, 1993, S. 107.

White Carpathians

2.    Weiße Karpaten

3.    → Bilé Karpaty

6.    Biele Karpaty (slow.); Carpates Blanches (franz.)

9.    Englische Bezeichnung.

10.  VGJ, 1996, S. 42.

Wichstadtler Bergland

3.    → Madkovská vrchovina

8.    So genannt nach dem nordböhmischen Ort Wigstadtl (Mladkov), Bezirk Wildenschwerdt (Ústí nad Orlicí).

Widhoscht

3.    → Vidhošť

Widhoscht-Rücken

3.    → Vidhošťský hřbet

8.    So genannt nach dem 759 m hohen Widhoscht (Vidhošť), Bezirk Klattau (Klatovy).

Widimer Höhe

2.    Widimer Tafelland

3.    → Polomené hory

5.    Vidimské tabule

8.    So genannt nach dem ostböhmischen Ort Widim (Vidim), Bezirk Mělník.

10.  OLTR, 1927, S. 651.

Wielki Śnieżny Kocioł

2.    Große Schneegrube

3.    → Velká Sněžná jáma

9.    Polnische Bezeichnung.

10.  SGTS 3, 1993, S. 232.

Wielki Soczek

3.    → Velký Słožek

10.  Kořistka, 1861, S. 56.

Wielki Szyszak

2.    Große Sturmhaube

3.    → Velký Šíšák

9.    Polnische Bezeichnung

10.  Walczak, 1968, S. 24; Kondracki, 1988, S. 386; SGTS 3, 1993, S. 231; Stani-Fertl, 2001, S. 264.

Wiener Becken

3.    → Vídeňská pánev

5.    Vídeňská kotlina

6.    Bassin de Vienne (franz.); Vienna Bassin (engl.)

8.    So genannt nach der österreichischen Hauptstadt Wien, tschech. Exonym Víděn.

10.  Cotta, 1854, S. 410; Kořistka, 1861, S. 66; Hassinger, 1914, S. 78; Moscheles, 1921, S. 63; Spreitzer, 1941, S. 437; BS, 1962, S. 554; Duden WGN, 1966, S. 716; ČSSt, 1971, S. 23; OTS, 1975, S. 59; Sperling, 1981, S. 81; VGJ, 1996, S. 45; Stani-Fertl, 2001, S. 275.

Wieselstein

3.    → Loučná

4.    Wieselstein-Berg

10.  Sommer I, 1833, S. 133; Cotta, 1854, S. 320; Rieger 2, 1862, S. 321; Kloeden, 1875, S. 95; Krejčí, 1876, S. 286; MWB Böhmen I, 1884, S. 13; OZA, 1924, Kt. 17; MSN 1, 1925, S. 1048; OLTR, 1927, S. 651.

Wieselstein-Berg

2.    Wieselstein

3.    → Loučná

10.  OLTR, 1927, S. 651.

Wieselstein-Gebirge

2.    Wieselstein-Bergland

3.    → Loučenská hornatina

5.    Loučenská pohoří (wörtl.)

8.    So genannt nach dem Wieselstein (Loučná), 956 m hoch, Bezirk Brüx (Most).

10.  Schneider, 1908, S. 81.

Wieselstein-Plateau

2.    Wieselstein-Bergland

3.    → Loučenská hornatina

5.    Loučenská planina (wörtl.)

8.    So genannt nach dem Wieselstein (Loučná), 956 m hoch, Bezirk Brüx (Most).

Wieselstein-Rücken

2.    Wieselstein-Bergland

3.    → Loučenská hornatina

5.    Loučenský hřbet (wörtl.)

8.    So genannt nach dem Wieselstein (Loučná), 956 m hoch, Bezirk Brüx (Most).

Wieselsteiner Gebirge

2.    Wieselstein-Bergland

3.    → Loučenská hornatina

4.    Wieselstein-Plateau

8.    So genannt nach dem Wieselstein (Loučná), 956 m hoch, Bezirk Brüx (Most).

10.  Schneider, 1908, S. 81.

Wiesenbach

3.    → Loučna

10.  Schwarz, 1961, S. 96.

Wiesenberg

3.    → Luční hora

10.  Blau, 1927, S. 23; Baedeker, 2000, S. 266.

Wiesenberger Heide

3.    → Desenská hornatina

8.    So genannt nach der nordmährischen Stadt Wiesenberg (Loučná nad Desnou, früher Vizenberk), Bezirk Mährisch-Schönberg (Šumperk).

10.  Kořístka, 1861, S. 38; Partsch I, 1896, S. 60; Sobotka, 1930, S. 15.

Wieslitzer Berge

3.    → Hmoła Hvězdlicka

8.    So genannt nach dem südmährischen Ort Wielitz (Hvěrzdlicka), Bezirk Wsetin (Vsetín).

Wigstadtler Bergland

3.    → Vítkovská vrchovina

4.    Plateau von Wigstadtl und Hrabin

5.    Vítkovské pohoří

8.    So genannt nach der nordmährischen, früher sudetenschlesischen Stadt Wigstadtl (Vítkov), Bezirk Troppau (Opava).

Wildberger Stausee

3.    → Kamýcká přehradní nadrž

5.    Přehradní nádrž Kamýk n.V.

8.    So genannt nach dem mittelböhmischen Ort Wildberg (Kamýk nad Vltavou), Bezirk Přibram.

Wilde Adler

3.    → Divoká Orlice

4.    Erlitz

6.    Dzika Orlice (poln.)

9.    Umgangssprachlich wurde Erlitz vorgezogen. Ein Ort mit dem Namen Erlitz (Horní Orlice), Bezirk Wildenschwerdt (Ústí nad Orlicí), liegt im Mündungsgebiet.

10.  Sommer IV, 1836, S. XXIII; Schweitzer, 1846, S. 29; ARCL 2, 1866, S. 892; Sydow, 1868, S. 145; Kloeden, 1875, S. 154; MWB Böhmen I, 1884, S. 76; Partsch I, 1896, S. 72; Engelmann, 1928, S. 51; Werdecker, 1957, S. 12; Duden WGN, 1966, S. 621; MKM Europa 1, 1971, S. 53; SLL, 1985, S. 33; RBL, 1989, S. 17; Baedeker, 2000, S. 70; Stani-Fertl, 2001, S. 275; SZ, 2003, S. 151.

Wildenschwerdter Furche

3.    → Ústecká brázda

4.    Trübau-Zwittauer Furche; Wildenschwerdter Becken; Wildenschwerdter Talzug; Zwittau-Trübauer Furche; Zwittauer Becken.

5.    Svitavsko-třebovská brázda; Třebovsko-svitavská brázda

8.    So genannt nach der ostböhmischen Stadt Wildenschwerdt (Ústí nad Orlicí), Bezirk Wildenschwerdt (Ústí nad Orlicí).

Wildenschwerdter Talzug

2.    Wildenschwerdter Furche

3.    → Ústecká brázda

4.    Trübau-Zwittauer Furche; Wildenschwerdter Becken; Zwittau-Trübauer Furche; Zwittauer Becken.

8.    So genannt nach der ostböhmischen Stadt Wildenschwerdt (Ústí nad Orlicí), Bezirk Wildenschwerdt (Ústí nad Orlicí).

10.  Engelmann, 1928, S. 68.

Willhoscht

3.    → Vlhošť

4.    Willhoscht-Berg; Willkoscht; Wilschberg

10.  Sommer I, 1833, S. 335; Blume, 1943, S. 25.

Willhoscht-Berg

2.    Willhoscht

3.    → Vlhošť

4.    Willkoscht; Wilschberg

10.  OLTR, 1927, S. 653.

Willkoscht

2.    Willhoscht

3.    → Vlhošť

4.    Willhoscht-Berg; Wilschberg

10.  Schneider, 1908, S. 184.

Wilschberg

2.     Willhoscht

3.     ® Vlhošť

10.   Sommer I, 1833, S. 335.

Winařitzer Berg

3.    → Vinařická hora

8.    So genannt nach dem mittelböhmischen Dorf Vinařice (Winartiz), Bezirk Kladno.

10.  Sommer XIII, 1845, S. III.

Winterberger Bergland

3.    → Vimperská vrchovina

8.    So benannt nach der südböhmischen Stadt Winterberg (Vimperk), Bezirk Prachatitz (Prachatice).

Wirbelstein

2.    Spitzberg

3.    Špičák

4.    Sonnenwirbel

5.    Božídarský Špičák

10.  Sommer XV, 1847, S. III; Rieger 2, 1862, S. 321; Schneider, 1908, S. 76; OZA, 1924, Kt. 17.

Wischau-Austerlitzer Senke

2.    Wischauer Senke

3.    → Vyškovská brána

4.    Wischauer Pforte

5.    Vyškovský úval

8.    So genannt nach dem südmährischen Wischau (Vyškov) und Austerlitz (Slavkov u Brna), Bezirk Wischau (Vyškov).

10.  Hassinger, 1925, S. 75.

Wischauer Pforte

2.    Senke von Wischau

3.    → Vyškovská brána

4.    Wischauer Pforte (wörtl.)

5.    Vyškovský úval

8.    So genannt nach der südmährischen Stadt Wischau (Vyškov), Bezirk Wischau (Vyškov).

10.  Werdecker, 1957, S. 55; Blažek, 1959, S. 244; ČSSt, 1971, S. 22.

Wischauer Senke

3.    → Vyškovská brána

4.    Senke um Wischau; Wischauer Pforte

5.    Vyškovský úval (wörtl.)

8.    So genannt nach der südmährischen Stadt Wischau (Vyškov), Bezirk Wischau (Vyškov).

10.  Sedlmeyer, 1941, S. 40; Spreitzer, 1941, S. 434; KB-Kt., 1943.

Wischauer Sprachinsel

1.    Kulturlandschaft, Südmährischer Kreis (Jihomoravský kraj)

5.    Vyškovsko

7.    Um Wischau, Bezirk Wischau (Vyškov), in Südmähren hat sich bis 1945 eine kleinere deutsche Sprachinsel, die allerdings schon im 19. Jahrhundert erheblich zusammengeschrumpft war. Hier lebten in der Zwischenkriegszeit noch rd. 3000 autochthone Deutsche, wobei die Stadt selbst schon von einer tschechischen Mehrheit beherrscht wurde. Nur fünf Gemeinden hatten ihren deutschen Charakter noch gut bewahrt. Nach 1945 erfolgte die Vertreibung.

10.  SL, 1954, S. 15; Werdecker, 1957, S. 56; SDZ, 1959, S. 34; Schwarz, 1966, S. 17; Bohmann 4, 1975, S. 126; SLL, 1985, S. 485.

Wischegrader Pforte

3.    → Vyšehradská brána

8.    So genannt nach dem Prager Stadtteil Wischegrad (Vyšehrad), Hauptstadt Prag (hl. m. Praha).

Wisker

3.    → Vyskeř

Wisker-Bergland

3.    → Vyskeřská vrchovina

8.    So genannt nach dem 466 m hohen Wisker (Vyskeř), Bezirk Semil (Semily).

Wisoká-Berg

3.    → Vysoká

4.    Wissoka

10.  Kloeden, 1875, S. 128.

Wisowitz-Jaworniker Bogen

3.    → Vizovicko-javornický oblouk

Wisowitzer Becken

3.     → Vizovická kotlina

8.     So genannt nach der südostmährischen Stadt Wisowitz (Vizovice), Bezirk Zlin.

Wisowitzer Berge

3.    → Vizovická vrchovina

4.    Wisowitzer Bergland; Wisowitzer Gebirge

5.    Vizovické hory; Vizovické vrchy (wörtl.)

8.    So genannt nach der südmährischen Stadt Wisowitz (Vizovice), Bezirk Zlin.

10.  Blažek, 1959, S. 245; ČSSt, 1971, S. 23; OTS, 1975, S. 59.

Wisowitzer Bergland

2.    Wisowitzer Berge

3.    → Vizovická hornatina

4.    Wisowitzer Gebirge

8.    So genannt nach der südmährischen Stadt Wisowitz (Vizovice), Bezirk Zlin.

10.  Baedeker, 2000, S. 178.

Wisowitzer Gebirge

2.    Wisowitzer Berge

3.    → Vizovická vrchovina

4.    Wisowitzer Bergland

5.    Vizovická hornatina; Vizovické hory

8.    So genannt nach der südmährischen Stadt Wisowitz (Vizovice), Bezirk Zlin.

10.  Werdecker, 1957, S. 60.

Wissoka

2.     Wisoka

3.     → Vysoká

4.     Wisoká-Berg

5.     Vysoká vsetínská

10.   Wolny I, 1835, S. XXXI

Wissoka

2.    Wisoka

3.    Vysoká

4.    Wisoká-Berg

5.    Visoká vsetínská

10.  Wolny I, 1835, S. XXX.

Wisternitzer Pforte

3.    → Věstonická brána

4.    Unterwisternitzer Pforte

6.    Gate of Vestonice

8.    So genannt nach dem südmährischen Ort Unter Wisternitz (Dolní Věstonice), Bezirk Lundenburg (Břeclav).

Wittingauer Becken

3.    → Třeboňská pánev

4.    Becken von Wittingau; Wittingauer Ebene; Wittingauer Senke

5.    Rovina Třeboňská; Třeboňská kotlina (wörtl.)

8.    So genannt nach der südböhmischen Stadt Wittingau (Třeboň), Bezirk Neuhaus (Jindřichův Hradec).

10.  Schneider, 1908, S. 1; Moscheles, 1921, S. 70; Hassinger, 1925, S. 55; Machatschek, 1927, S. 25; Sedlmeyer, 1941, S. 13; Werdecker, 1957, S. 13; Blažek, 1959, S. 243; Schwarz, 1965, S. 389; OTS, 1975, S. 56; VGJ, 1996, S. 20; Baedeker, 2000, S. 16.

Wittingauer Ebene

2.    Wittingauer Becken

3.    → Třeboňská pánev

4.    Wittingauer Senke

5.    Rovina Třeboňská; Třeboňská kotlina

8.    So genannt nach der südböhmischen Stadt Wittingau (Třeboň), Bezirk Neuhaus (Jindřichův Hradec).

10.  Sommer IX, 1841, S. X; Kloeden, 1875, S. 86; RGL I, 1883, S. 207; MWB Böhmen I, 1884, S. 130; Sueß, 1903, S. 42.

Wittingauer Senke

2.    Wittingauer Becken

3.    → Třeboňská pánev

4.    Wittingauer Ebene

5.    Rovina Třeboňská; Třeboňská kotlina

8.    So genannt nach der südböhmischen Stadt Wittingau (Třeboň), Bezirk Neuhaus (Jindřichův Hradec).

10.  OTS, 1975, S. 56.

Wittingauer Teiche

2.    Wittingauer Teichplatte

8.    So genannt nach der südböhmischen Stadt Wittingau (Třeboň), Bezirk Neuhaus (Jindřichův Hradec).

10.  RBL, 1989, S. 479.

Wittingauer Teichlandschaft

2.    Wittingauer Becken

3.    → Třeboňská pánev

4.    Wittingauer Teichplatte

5.    Třeboňská kotlina

8.    So genannt nach der südböhmischen Stadt Wittingau (Třeboň), Bezirk Neuhaus (Jindřichův Hradec).

10.  KB-Kt., 1943.

Wittingauer Teichniederung

3.    → Třeboňská pánev

4.    Wittingauer Ebene; Wittingauer Teichplatte

5.    Rovina Třeboňská; Třeboňská kotlina

8.    So genannt nach der südböhmischen Stadt Wittingau (Třeboň), Bezirk Neuhaus (Jindřichův Hradec).

10.  Schneider, 1908, S. 229.

Wittingauer Teichplatte

2.    Wittingauer Becken

3.    → Třeboňská pánev

4.    Wittingauer Ebene

5.    Rovina Třeboňská

8.    So genannt nach der südböhmischen Stadt Wittingau (Třeboň), Bezirk Neuhaus (Jindřichův Hradec).

10.  OLTR, 1927, S. 655.

Wladar

3.    → Vladař

10.  RBL, 1989, S. 258.

Wlara-Paß

2.    Vlarapaß

3.    → Vlarský průsmyk

6.    Vlarský priesmyk (slow.)

10.  Kořistká, 1861, S. 49.

Wlarapaßgebiet

9.    Undefinierte Gebietsbezeichnung.

10.  Sedlmeyer, 1941, S. 42.

Wlaschimer Hügelland

3.    → Vlašimská pahorkatina

8.    So genannt nach der mittelböhmischen Stadt Wlaschim (Vlašim), Bezirk Beneschau (Benešov).

10.  OTS, 1975, S. 59.

Wlastetz

3.    Vlastec

10.  Schneider, 1908, S. 159.

Wltawa

2.    Moldau

3.    → Vltava

10.  Palacky I, 1836, S. 71; Merklas ŠA, 1842/50, Kt. XIV; Egli, 1893, S. 614.

Wodňauer Becken

3.    → Vodnaňská pánev

5.    Vodnaňská kotlina

8.    So genannt nach der südböhmischen Stadt Wodňan (Vodňany), Bezirk Strakonitz (Strakonice).

Wogastisburg

2.    Burgberg

3.    → Uhošť

4.    Burberg

10.  SSJ, 1920, S. 180; Schwarz, 1961, S. 63; Schwarz, 1965, S. 90; ZJČ, 1983, S. 316; Hoensch, 1997, S. 32; LŠ, 1997, S. 267.

Wohlische oder Welsche Kämme

2.    Wohlischer Kamm (wörtl.)

3.    Vlašský hřeben

4.    Mittel-Iserkamm

10.  Sommer II, 1834, S. 305; Kloeden, 1875, S. 92.

Wohlischer Kamm

2.    Lausitzer Rücken

3.    → Lužický hřeben

4.    Wälscher Kamm; Welscher Kamm

5.    Valašský hřbet

9.    Veraltet.

10.  Sommer II, 1834, S. XII; Schweitzer, 1846, S. 274; MWB Böhmen I, 1894, S. 63; Partsch I, 1896, S. 106; OLTR, 1927, S. 656; Knebel, 1993, S. 45.

Wolfsberg

3.    → Vlčí hora

10.  Sommer VI, 1838, S. 237; Krejčí, 1876, S. 291; OLTR, 1927, S. 657.

Wolfskamm

3.    → Vlčí hřbet

10.  OLTR, 1927, S. 657.

Wolfsrücken

3.     → Vlčí hřbet

10.   Sommer III, 1835, S. 163.

Wolfstein

3.    → Vlčí kámen

5.    Vlčí hřbet

10.  Schneider, 1908, S. 64; OZA, 1924, Kt. 17; OLTR, 1927, S. 657.

Wolinka

3.    → Volyňka

10.  Schaller III, 1790, S. 5; Sommer VIII, 1840, S. XIII; WK, 1860, S. 22; Friedrich, 1911, S. 60; Machatschek, 1927, S. 245; Duden WGN, 1966, S. 724; Gorys, 1994, S. 181.

Wolinkafluß

2.    Wolinka

3.    → Volyňka

10.  Willkomm, 1878, S. 48.

Wolleiner Becken

3.    → Měřínská kotlina

8.    So genannt nach dem südmährischen Ort Wollein (Měřín), Bezirk Saar (Žďár nad Sázavou).

Wolleiner Hochfläche

3.    → Měřínská plošina

8.    So genannt nach dem südmährischen Ort Wollein (Měřín), Bezirk Saar (Žďár nad Sázavou).

Womitzer Bergland

3.    → Omická vrchovina

8.    So genannt nach dem südmährischen Ort Womitz (Omice), Bezirk Brünn-Land (Brno-venkov).

Wondreb

3.    → Ondrava

7.    Nebenfluß der Eger (Ohře)

10.  Sydow, 1868, S. 141; Willkomm, 1878, S. 5; Schneider, 1908, S. 60; Beer, 1925, S. 147; Machatschek, 1927, S. 252; OLTR, 1927, S. 657; Werdecker, 1957, S. 26; Schwarz, 1965, S. 88; Duden WGN, 1966, S. 725; Kunský, 1968, S. 142.

Wondrebsenke

4.    Naab-Wondreb-Senke

7.    Senke zwischen dem Fichtelgebirge (Smrčiny) und dem Oberpfälzer Wald (Český les), berührt die deutsch-tschechische Grenze.

10.  Duden WGN, 1966, S. 725; Liedtke, 1994, S. 118.

Workotsch, Workosch

3.    → Vrkoč

4.    Humboldtfelsen; Ziegenrücken

10.  MWB Böhmen I, 1884, S. 11; MWB Böhmen I, 1894, S. 11; Moscheles, 1920, S. 49; OLTR, 1927, S. 658; RBL, 1989, S. 482.

Worliker Stausee

3.    → Orlická přehradní nádrž

4.    Worlik-Talsperre

5.    Vodní nádrž Orlík

10.  Gorys, 1994, S. 143; Baedeker, 2000, S. 215.

Worliker Talsperre

3.    Orlická přehradní nádrž

4.    Orliker Talsperre

10.  Gorys, 1994, S. 189.

Worlow-Gebirge

7.     Kleinlandschaft im Kremeschniker Bergland (Kremešnická vrchovina).

8.     So genannt nach dem mittelböhmischen Ort Worlow (Orlov), Bezirk Tábor.

10.   Sommer XI, 1843, S. VI.

Worwald

10.  Sommer XIV, 1846, S. VIII.

Wostasch

3.    → Ostaž

4.    Wostacz

5.    Vostaž

10.       Schaller XV, 1790, S. 135; Schneider, 1910, S. 115; OLTR, 1927, S. 658; BrL, 1971, S. 19.

Wostray

3.    → Ostrý

4.    Hoher Wostray; Wostrai; Wostrey

5.    Vostry

10.  Sommer I, 1833, S. 94; Cotta, 1854, S. 416; MWB Böhmen I, 1894, S. 11; Sueß, 1903, S. 185; Schneider, 1908, S. 204; Moscheles, 1920, S. 49; SSJ, 1920, S. 192; Machatschek, 1927, S. 275; OLTR, 1927, S. 658.

Wotawa, Wottawa

3.    → Otava

4.    Otawa; Watawa

10.  Schaller III, 1790, S. 5; EWK, 1823, S. 187; ADRE 2, 1843, S. 460; WK, 1860, S. 12; Kloeden, 1875, S. 191; Willkomm, 1878, S. 31; MWB Böhmen I, 1894, S. 103; Lippert I, 1896, S. 107; Sueß, 1903, S. 95; Schneider, 1908, S. 25; Friedrich, 1911, S. 59; Hassinger, 1925, S. 56; Blau, 1927, S. 25; Machatschek, 1927, S. 58; OLTR, 1927, S. 659; Engelmann, 1928, S. 9; Werdecker, 1957, S. 13; BS, 1962, S. 543; Schwarz, 1965, S. 381; Duden WGN, 1966, S. 726; OTS, 1975, S. 41; SLL, 1985, S. 490; RBL, 1989, S. 483; Gorys, 1994, S. 186; Vorschläge, 1994, S. 63; Baedeker, 2000, S. 81; Stani-Fertl, 2001, S. 275; SZ, 2003, S. 152.

Wotizer Gebirge

2.    Wotitzer Bergland

3.    → Votická vrchovina

8.    So genannt nach der mittelböhmischen Stadt Wotitz (Votice), Bezirk Beneschau (Benešov).

10.  Sommer XVI, 1849, S. 11.

Wotitzer Bergland

3.    → Votická vrchovina

4.    Wotitzer Gebirge

5.    Sedlecká vrchovina

8.    So genannt nach der mittelböhmischen Stadt Wotitz (Votice), Bezirk Beneschau (Benešov).

Wottawa-Karst

3.    → Pootavský kras

8.    So genannt nach der Wottawa (Otava).

Wranower Kamm

10.  Baedeker, 2000, S. 91.

Wratener Berg

3.     → Vrátenská hora

4.     auch: Vratner Berg

10.   Sommer II, 1854, S. 151 ; Schneider, 1908, S. 183; OLTR, 1927, S. 659.

Wratnerberg

3.    → Vratenská hora

10.  Schneider, 1908, S. 182; OLTR, 1927, S. 659.

Wschetater Graben

3.    → Všetatský polom

8.    So genannt nach dem nordböhmischen Ort Wschetat (Všestaty), Bezirk Mělník.

Wsetiner Beczwa

2.    Obere Betschwa

3.    → Vsetínska Bečva

5.    Horní Bečva

6.    Beczwa superior

10.  Gottstein, 1976, S. 7.

Wsetiner Berge

3.    → Vsetínské vrchy

5.    Vsetinské Beskydy; Vsetínské hory; Vsacke Beskydy; Vsacké vrchy.

8.    So genannt nach der nordmährischen Stadt Wsetin (Vsetín), Bezirk Wsetin (Vsetín).

10.  Duden WGN, 1966, S. 726; ČSSt, 1971, S. 23; Gottstein, 1976, S. 19; RBL, 1989, S. 485.

Wsetiner Bergland

2.    Wsetiner Berge

3.    → Vsetínské vrchy

5.    Wsetiner Beskiden

8.    So genannt nach der nordmährischen Stadt Wsetin (Vsetín), Bezirk Wsetin (Vsetín).

10.  OTS, 1975, S. 60.

Wsetiner Beskiden

2.    Wsetiner Berge

3.    → Vsetínské vrchy

5.    Vsacké Beskydy; Vsacké vrchy; Vsetínské Beskydy (wörtl.); Vsetínské hory.

8.    So genannt nach der nordmährischen Stadt Wsetin (Vsetín), Bezirk Wsetin (Vsetín).

Wsetiner Land

3.    → Vsetínsko

4.    Mährische Walachei

5.    Vsacko; Vsatsko

10.  Gottstein, 1976, S. 7.

Würbenthaler Bergland

3.     → Vrbenská vrchovina

8.     So genannt nach dem nordmährischen, früher sudetenschlesischen Städtchen Würbenthal (Vrbno pod Pradědem), Bezirk Freudenthal (Bruntál).

Wührer Stausee

3.    → Vírská přehradní nádrž

4.    Vodní nádrž Vír

8.    So genannt nach dem südmährischen Ort Wühr (Vír), Bezirk Saar (Žďár nad Sázavou).

Wulda

2.    Moldau

3.    → Vltava

9.    Gemeint ist die obere Moldau, wobei die tschechische Bezeichnung „Vltava“ als „Wulda“ in den bairischen Regionaldialekt eingegangen ist. In der Tat finden wir 872 „Fuldaha“, bei Kosmas „Wlitawa“, 1113 „Wultha“ und 1186 „flumen Wultawa“.

10.  Werdecker, 1957, S. 21.

Wyhanitzer Bergplatte

3.    → Opočenský hřbet

8.    So genannt nach dem ostböhmischen Ort Wyhanitz (Vyhanice), Bezirk Reichenau an der Kněžna (Rychnov nad Kněžnou).

10.  Sydow, 1868, S. 152.

Wysoka, Wysoká-Berg

3.    → Výsoka

10.  Kořistka, 1861, S. 48.

Wysoki Grzbiet

2.    Hoher Iserkamm

3.    → Vysoký jizerský hřbet

9.    Polnische Bezeichnung.

10.  SGTS 1, 1989, S. 11.

Wysoki Jesionik

2.    Altvatergebirge

3.    → Hrubý Jeseník

4.    Hohes Gesenke

9.    Polnische Bezeichnung.

10.  Potocki, 1994, S. 191.

Wyżina Broumovska

2.    Braunauer Bergland

3.    → Broumovská vrchovina

5.    Broumovské mezihoří; Sudetské mezihoří

8.    So benannt nach der ostböhmischen Stadt Braunau (Broumov), Bezirk Náchod.